Naděje vždycky způsobí to že uvěříme!

Září 2007

ach ty prázky......:-)

27. září 2007 v 13:03 | Nikuš
Mno jak už sem vám psala o tom jaké strasti zažila Silvka v posledních dnech tak tento malý "story" se stal ke konci prázek...Schylovalo se ke konci 2 měsícivého volna tak sme se z Gregy a s Silvkou domluvily na konečné stanování (který nebylo až tak vyjímečný páč sme stanovali mno skoro porád a nebo sme byli tak do 10 venku...).Mno tak sme si chtěli roztáhnou stan, ale žádnej sme neměli tak nás Gregy pozvala k nim do "uklizené garáže", páč venku už byla jakási větší zima.Naším zvykem ve stanování není spánek ale cestování po celých Opatovicích, chechtání a dalších blbovinek a vylomenin....Tak sme po Opatovicách běhali polonahý a užívali si krásného studeného večera....Až nás to přestalo bavit tak sme se posadily na lavečku na zastávce.Ale než sme se na tu lavečku s Gregy dostali Silvka byla moc hyperaktivní tak chtěla být na té lavečce samo že první žařvala "uhněte já chcu být na tý lavce první!"Mno ale tak nějak se jí to nepoved jakmile s velkým spěchem usedla na lavičku tak s mobilem v rukou se její nohy vymrštily směrem nahoru a s lavičkou se převrátila na kachličky.Naštěstí byl za zastávkou menší kopeček porostlí trávou tak Silvka spadla a skuálela se po měkkým.....Mno prča jako vždycky....:-):-):-DNic se jí nestalo.....:-D Pak sme dělali sudy po tom slavném kopci.....Mno řeknu vám jedno se silvou a s naší slavnou trojnožkou alias BLONSKOBRUTKAMI se nebudete nudit...PAPIK

to je prostě naše Silvuška...:-D

27. září 2007 v 12:22 | Nikuška Štef.....no však víte
Mno znáte naši Silvinku moc dobře a kdo o ní nikdy nic neslyšel je bud úplně blbej a nebo hluchej. Ale teď k příhodě... .Jak už víte já se se Silvkou docela dost bavím a hodně často s ní a s Gregy chodíme ven..... chodíme po Opatovicích a povídáme si zdejší drby a novinky a přitom posloucháme největší hity 21 stol. v Silvuščiným mobilu. Stalo se to v září už nwm kolikátýho sme tak šli se Silvkou a s Robertem pro Gregy a pozpěvovali jsme si "My life by life, UUUAAA ja UUUUUU", když najednou se stalo něco nepředpokládaného ani Silvka nestihla dozpívat sloku najednou narazila hlavou do betonového obrovského sloupu, který stál uprostřed chodníku.....mno hruza najednou zatmění...Robert se řechtal a já na silvu začala mluvit....měla odřený čelo kolena a ruce, ale naštěstí nekrvácela.....Mno dopadlo to dobře sem ráda že se Silvce nic nestalo, hlavně že neměla otřes mozku.....Mno pak sme se tomu všichni smáli...hlavně Silvka....PAPAPA

Korkové špunty v jedné nevinné hodině slohu...

17. září 2007 v 20:32 | ajussena |  historie a věci na které se nezapomíná
No to bylo tak a nijak jinak....:
První hodinu slohu jsme, jako každý rok, dělali takové ty pitomosti co se tak dělávají první hodinu slohu..... Spočívalo to zhruba v tom, že například každý řekl jednu větu, vyvolal dalšího, ten řekl další větu až z toho vznikl příběh. První příběh skončil tragikomedicky, protože mi Silvinka zkazila pointu, kterou jsem tak poctivě vymyslela, že:)) Další příběh začal klasicky: Byl krásný letní den a já jsem se rozhodla, že půjdu na koupák... Mno a byla vyvolána Nikča... Tohle by vážně asi nikdo kromě ní neřekl.... "Ale asi hodinu poto, co jsem se rozhodla, jsem dostala měsíčky....." Všichni hodili AV(absolutní výtlem) a lochec lochec lochec.....konec. Ale aby toho nebylo málo, byli vyvoláni kluci. Kája to pojal celkem prakticky - šel si koupit do obchodu tampony. Ale ani to naší paní učitelce (která když má dobrou náladu tak je s ní docela sranda) nestačilo.... V tom obchodě kam by Kája zamířil by měli zavřeno (nejspíš chtěla aby si kluci plně uvědomili problém pro všechny dívky i ženy společný...). No a tak že by skočil do nějakého jiného. A pak došla řada na Jiříka T. Paní učitelka ho ještě nasměrovala: A co bys dělal než bys do toho obchodu došel? "Sháněl korkový špunty".....božku božku, tohle se fakt jako povedlo......................................................................... Řekla bych ale že si holky poněkud víc plně uvědomily rozsah téhle hlášky........